ŘEKLI O NÁS... v roce 2010

Letošní zatoulání bájnou hradeckou historií se opět ukázalo jako poutavé a poučné, stejně jako tajemné a překvapivé. Kdyby se pan Oldřich Pluh a Emma Destinová mohli potkat, možná by jejich setkání bylo tak vtipné jako to, jehož jsme byli svědky v refektáři jezuitské koleje. Podobně příjemně překvapivé bylo i setkání Adama Michny z Otradovic s Václavem Vratislavem z Mitrovic, když nám navíc pan Adam nejen předvedl, jak se zamlada otáčel za děvčaty. V kapli minoritského kláštera nás čekala scéna s nemocným ševcem, jeho dcerou a ne příliš poctivým dryáčníkem, která se sice zdála humorná, nicméně v podtextu ukazovala drsnou realitu toho, jak málo znamenal v těch dobách nejen lidský život, ale i čest. Bránu do historie pak uzavřelo nadčasové poselství templářského komtura Ekka. Poděkování za krásný zážitek tak patří všem - postavám dob minulých i těm, kteří je oživili v časech dnešních. A také městu, které jejich odkaz uchovalo až do dnešní doby.
Majka J., Telč

V našich srdcích zůstává vzpomínka na vtipnou procházku staletími Jindřichova Hradce. Nahlédli jsme do tajemných míst i osudů nám lidí známých i neznámých. Můžeme doporučit. Jen ten Adam Michna z Otradovic nás nenechal a nenechal zazpívat :-)
Kubáti, J. Hradec

Na letošních toulkách jsem uvítala pozměněnou koncepci jak hraných scének, tak navštěvovaných prostor. Refektář jezuitské koleje s nádhernou freskovou výzdobou a kaple Nanebevzetí Panny Marie v bývalém minoritském klášteře poskytly překrásné kulisy k "výjevům" z minulosti. Jednotlivé scénky jsou díky většímu počtu postav živější a roli vypravěče, je-li potřeba, přebírá vždy někdo jiný. Spojení hraného vyprávění místních událostí s návštěvou historických budov občas oživené vtipem bylo velmi příjemné a obohacující. Zejména pak zlato v hrdle jedné z aktérek a atmosféra potemnělého kostela Sv. Jana Křtitele.
Míša S., J. Hradec

Večerní toulky byly připraveny s profesionální pečlivostí, ale i s láskou a vtipem. Hašišlerky si jistě zapamatují i dítka, která dopředu vyhrožovala, že všechno rychle zapomenou. Zážitek umocnily historické prostory Jindřichova Hradce ve sporém nočním osvětlení, déšť kouzelnou atmosféru jen podtrhl. Byl to krásný výlet do hlubin času, ale i do hlubin vlastního srdce.
Eva S., Telč

Jindřichův Hradec je pro mne to nejkrásnější město, zejména pak ve večerních hodinách, když se otevře brána do historie. Toulky jsem objevila až letos a určitě se těším nashledanou i příští rok.
Hanka V., Třebíč

A nám nezbývá, než poděkovat a pozvat ty z vás, kteří se na nás ještě nepřišli podívat, na příští ročník.